Jaká je právní úprava pro hlasování mimo shromáždění?

Jsem členem SVJ bytového domu s 80 byty. Proběhlo hlasování mimo shromáždění o schválení revitalizace domu bez lodžií. Na nástěnce výboru SVJ se objevila informace, že k přijetí postačuje nadpoloviční většina hlasů, tedy 25 568 podílů a věty: “Písemně s tímto návrhem souhlasili vlastníci mající podíl na společných částech domu a pozemku ve výši 26 520 podílů. Rozhodnutí bylo přijato."

Toto rozhodnutí představuje hodnotu díla přes 16 milionů korun. Protože v minulosti výbor prováděl machinace s plnými mocemi pro členku tříčlenného výboru, která chtěla zastupovat členy SVJ ve všech věcech a jednáních na stavebním úřadě  ve věci revitalizace, chtěli jsme se přesvědčit  s několika spolumajiteli o regulérnosti hlasování mimo zasedání.

Výborem byla stanovena doba, kdy můžeme nahlédnout do výsledku hlasování. Byl nám předložen tabulkový seznam bytů se jmény vlastníků bytových jednotek a čísel bytů s údajem, kdo hlasoval PRO. Seznam neobsahoval žádný podpis majitelů bytových jednotek, ani ověření podpisem členem výboru SVJ. Chtěli jsme vidět originální hlasovací listy s podpisy hlasujících. Nebylo nám to umožněno s vysvětlením, že na to nemáme právo vzhledem k ustanovením zákona 110 o ochraně osobních údajů.

Požádali jsme, aby výbor alespoň vyvěsil ve skříňce výboru SVJ zmíněnou tabulku s údaji o hlasování. Opět následovala odpověď, že to zákon 110 nedovoluje, že by mohlo dojít k zneužití citlivých osobních údajů.

A nyní dotazy:
1) Neměl se použít pro výsledek hlasování § 1129, odst (1) NOZ – dvoutřetinová většina hlasů?
2) Postupoval výbor SVJ správně, když s odvoláním na zákon 110 nevyvěsil detaily hlasování?
3) Byl postup výboru SVJ správný, když odmítl ukázat podepsané hlasovací lístky s odvoláním na zákon 110? Podotýkám, že naše SVJ nemá žádnou revizní či kontrolní komisi.
Dotaz: Miroslav Půlpán

ODPOVÍDÁ MGR. EVA RATAJOVÁ, PRÁVNÍ ANALYTIK KLUSÁK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ – LAW FIRM

Je pravdou, že dle § 1214 občanského zákoníku se rozhodnutí mimo zasedání shromáždění přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Tedy, pokud stanovy daného společenství vlastníků jednotek nevyžadují vyšší počet hlasů, je správná informace, že k přijetí rozhodnutí postačuje 25 568 hlasů z celkových 51 134 hlasů. Pokud tedy pro návrh rozhodnutí bylo hlasováno 26 520 hlasy, bylo rozhodnutí přijato.

Proto odpověď na dotaz č. 1 zní, že pro hlasování mimo zasedání shromáždění byla použita správná právní úprava. § 1129 odst. 1 občanského zákoníku se sice vztahuje rozhodování spoluvlastníků týkající se správy společné věci, ovšem nikoli v těch domech, ve kterých vzniklo společenství vlastníků jednotek. Na daný případ proto § 1129 odst. 1 občanského zákoníku aplikovat nelze.

Jak informovat vlastníky o výsledku hlasování per rollam

samotnému postupu výboru, kterým informoval vlastníky jednotek o výsledku hlasování per rollam, lze uvést následující. § 1213 občanského zákoníku uvádí, že statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celkový obsah přijatého usnesení.

Zákon tedy neukládá výboru, aby zveřejnil detaily hlasování, tedy to, jak jednotliví vlastníci jednotek hlasovali. Postačí, pokud oznámí kolik hlasů bylo pro, kolik proti, případně kolik hlasů se zdrželo hlasování.

Nahlédnutí do hlasovacích lístků

Jinou otázkou ovšem je, nakolik je výbor oprávněn odepřít vlastníkům jednotek, aby nahlédli do hlasovacích lístků. Dle mého názoru tento postup není zákonný. Jednotliví vlastníci jednak mají ve smyslu § 1129 občanského zákoníku nárok na informace týkající se správy domu, mezi které dle mého názoru patří i právo nahlédnout do hlasovacích lístků s podpisy jednotlivých vlastníků.

Další argumentem je, že odpíráním možnosti nahlédnout  do všech dokumentů týkajících se hlasování per rollam výbor ve svém důsledku brání vlastníkům, aby získali podklady pro případnou žalobu dle § 1209 občanského zákoníku, který umožňuje přehlasovaným vlastníkům navrhnout, aby soud rozhodl, že napadené rozhodnutí přijaté mimo zasedání shromáždění je neplatné právě z toho důvodu, že nebylo přijato potřebným počtem hlasů. Takový postup dle mého názoru nemůže požívat právní ochrany.