Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages
Filter by Categories

Jak odvolat předsedu výboru

Pracuji ve výboru, kde předseda blokuje a odmítá jakékoli práce na údržbě domu. Jedná se o tří vchodový šestipatrový panelový dům. Je potřeba provést dokončení výmalby prostředního vchodu a další běžné opravy. Krajní vchody jsou již vymalovány. Již dvakrát jsem inicioval schůzi výboru, ale pro neúčast předsedy se ani ostatní z výboru nezúčastnili. Jak postupovat v případě odvolání předsedy, když by předseda nechtěl složit mandát? Dotaz: Milan Konejl.

Odpovídá Mgr. Jana Obermajerová, právní analytik Klusák Advokátní Kancelář – Law Firm

Z dotazu tazatele není zřejmé, zda dotaz směřuje k tomu, za jakých podmínek lze odvolat předsedu výboru společenství z funkce předsedy výboru, kdy by tento nadále zůstal ve výboru jako řadový člen, či zda dotaz směřuje k tomu, kdy lze předsedu výboru odvolat z členství ve výboru.

Co se týče první možnosti (odvolání předsedy výboru z jeho funkce předsedy) je nutné odkázat na znění stanov daného společenství, které musí dle § 1200 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku obsahovat i způsob pro svolávání, jednání a usnášení volených orgánů společenství, tedy i výboru společenství.
Stanovy by tedy měly obsahovat i ustanovení o tom, kdo a případně za jakých podmínek je oprávněn svolat zasedání výboru společenství, za jakých podmínek je výbor usnášení schopný a jakou většinou hlasů členů výboru se rozhoduje.

Podpora členů výboru

Dle § 156 občanského zákoníku přitom platí, že výbor jako kolektivní orgán rozhoduje ve sboru a je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. Stanovy přitom mohou obsahovat pouze přísnější podmínky usnášeníschopnosti výboru a hlasovacího kvora.

Z ustanovení § 156 občanského zákoníku plyne, že stanovy mohou obsahovat i ustanovení vymezující, za jakých podmínek se člen výboru společenství může zúčastnit jednání výboru „i jinak“, tedy prostřednictvím videokonference, skypu apod. Pokud ovšem stanovy daného společenství tuto možnost nepřipouštějí, je možná pouze osobní účast členů výboru na jeho jednání a je potřeba dodržet i podmínky pro to, kdo je oprávněn svolat zasedání výboru. Stejně tak jsou stanovy rozhodující ve stanovení usnášeníschopnosti výboru a toho, jakým kvorem výbor rozhoduje.

V případě, že stávající předseda výboru má natolik silnou podporu dalších členů výboru (vyjma tazatele), že se tito členové výboru neúčastní zasedání výboru tehdy, pokud se jej neúčastní předseda, obávám se, že tazateli nezbude než se smířit s názorem většiny členů výboru, kteří evidentně nechtějí stávajícího předsedu z funkce odvolat. K odvolání předsedy musí jednoduše řečeno získat podporu potřebného počtu členů výboru a za jejich podpory iniciovat v souladu se stanovami svolání zasedání výboru a na něm předsedu výboru odvolat z jeho funkce.

Pokud se jedná o možnost odvolat předsedu jako člena výboru vůbec, je toto rozhodnutí plně v kompetenci shromáždění, které dle § 1208 písm. c) občanského zákoníku rozhoduje o odvolání členů volených orgánů (jedná se přitom o kogentní ustanovení, tedy takové ustanovení, se kterým stanovy nemohou být v rozporu).

Tazateli lze proto doporučit, aby způsobem, který upravují stanovy inicioval zasedání shromáždění společenství nebo využil možnost iniciovat svolání zasedání shromáždění dle § 1207 odst. 1 občanského zákoníku (dle kterého je výbor povinen svolat shromáždění z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu hlasů, nejméně však dvou z nich) s programem zasedání shromáždění – odvolání předsedy výboru z členství ve výboru.

 

Přečtěte si více otázek a odpovědí z Právní poradny.