Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages
Filter by Categories

Jak porozumět § 1208 písm. e)

§ 1208 písm. e) NOZ uvádí, že do působnosti shromáždění patří "schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky". Na shromáždění jsme schválili druh služeb a způsob rozúčtování cen, má otázka nyní směřuje sem: musí skutečně shromáždění každý rok schvalovat i dílčí úpravy záloh na vodu a teplo, jejichž výše se odvíjí od konkrétní spotřeby jednotky v předchozím období a případně přeplatků/nedoplatků? Pokud ano, což by bylo velké zatížení, znamená to, že mám všem členům SVJ ukázat předpisy záloh na nové období pro všechny jednotky? To by určitě vyvolalo protesty. Neexistuje v tomto případě již nějaké soudní rozhodnutí? Děkuji za odpověď, Helena Sedláčková.

Mgr. Jan Bauer, právní analytik Klusák Advokátní Kancelář – Law Firm

Spolu s tazatelem citovaným ustanovením § 1208 písm. e) občanského zákoníku je otázka stanovení výše záloh na služby řešena také speciálním právním předpisem – zákonem č. 67/2013 Sb., zákon o službách.

Dle § 4 tohoto zákona má výši záloh primárně sjednat vlastník jednotky jako příjemce služeb se společenstvím vlastníků jako poskytovatelem služeb. V první řadě by tedy statutární orgán měl s jednotlivými vlastníky jednotek dojednat výši měsíčních záloh na služby podle skutečných nákladů na služby za uplynulé zúčtovací období.

Logicky tedy platí, že výše měsíčních záloh u jednotlivých vlastníků bude různá. Pokud nedojde mezi společenstvím zastoupeným statutárním orgánem a vlastníky jednotek k dohodě o výši záloh, je možné (pro ty vlastníky, se kterými nedošlo k dohodě) stanovit  výši záloh postupem dle § 1208 písm. e) občanského zákoníku, tedy rozhodnutím shromáždění. I zde může být rozhodnutím shromáždění stanovena jednotlivým vlastníkům výše záloh v různé výši.

V případě, že rozhodnutím shromáždění je výše záloh stanovena na dobu neurčitou, platí tato výše do další změny výše záloh rozhodnutím shromáždění. Pokud je výše záloh stanovena na určitou dobu tak po uplynutí této doby lze novou výši záloh na další období dojednat mezi  vlastníkem a statutárním orgánem nebo (nedojde-li k dohodě) opět rozhodnout o výši záloh na shromáždění.

Zákon č. 67/2013 Sb. upravuje i situaci, že výše stanov není ani ujednána ani stanovena rozhodnutím shromáždění. V takovém případě je statutární orgán oprávněn určit jednotlivým vlastníkům měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných nákladů na služby z uplynulého roku nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

Speciální ustanovení uvedené v odstavci 3 § 4 zákona č. 63/2017 Sb. řeší způsob stanovení záloh u dodávky vody a odvádění odpadních vod kanalizacemi v případě, že nedojde k dohodě, resp. k rozhodnutí shromáždění, a to tak že měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.

Dle mého názoru tedy shromáždění nemusí každý rok schvalovat výši záloh na služby pro jednotlivé vlastníky. Z praktického hlediska bych spíše doporučoval stanovovat výši záloh na základě rozhodnutí statutárního orgánu postupem v souladu se zákonem č. 63/2013 Sb. s tím, že tato praxe by byla odsouhlasena shromážděním.

K dalšímu dotazu uvádím, že dle mého názoru není povinností statutárního orgánu umožnit kterémukoli vlastníkovi nahlédnout do předpisu záloh jiných vlastníků (zákon tuto povinnost neukládá), ledaže by tato povinnost byla zakotvena ve stanovách společenství.

Přečtěte si více otázek a odpovědí z Právní poradny.