Éra dálkových odečtů přichází. Projeví se na úsporách?

Kolem odečtů tepla a vody v bytových domech panovaly v posledních měsících a letech zmatky. Od kdy se mají instalovat povinně pouze dálkově odečitatelné přístroje, které výrobky se vlastně považují za dálkově odečitatelné a jak je to s četností odečtů? To byly hlavní otázky, na které se teprve postupně vyjasňovaly odpovědi. Fakticky se však až do loňského září pro SVJ a BD nic neměnilo. Ovšem ledy se pohnuly a nyní by ve všech bytových domech měli zpozornět.

Asi nejvíce tam, kde zrovna plánují reinstalaci přístrojů na měření a odečet tepla nebo teplé vody. Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií totiž vyjasnila první dvě otázky a nyní víme, že za dálkově odečitatelné přístroje jsou zjednodušeně považovány ty, které nevyžadují návštěvu pracovníka firmy provádějící odečty přímo v bytě. A jasno je i v jednom datu. Všechny nové instalace vodoměrů, kalorimetrů, ale i indikátorů tepla prováděné od letošního roku musí být již dálkově odečitatelné. Další požadavek evropské směrnice, podle niž měli již od prvního ledna 2022 uživatelé dostávat informace o své spotřebě každý měsíc, se do české legislativy zatím nedostal. Nicméně novela zákona č. č. 67/2013 Sb., již čeká po vypořádání připomínek na projednání ve vládě a očekává se, že bude platit od začátku roku 2023.

To je z legislativního pohledu to nejpodstatnější, pokusme se ale do celé problematiky ponořit hlouběji. Požadavek na častější měření spotřeby vzešel z evropské směrnice známé pod zkratkou EED již v roce 2012 a byl upřesněn v roce 2018 s myšlenkou, že se tak podaří ušetřit energie. Proto se zabývá jen teplem a teplou vodou, i když by bylo nelogické neodečítat současně i studenou vodu, takže se nové instalace řeší jako dálkově odečitatelné i u modrého vodoměru. Množství práce, který nás v České republice čeká v souvislosti s těmito novými investicemi v bytových domech je obrovské a další problémy by mohly přijít s měsíčními odečty. Společnosti, které je provádějí, totiž v předchozích letech dokázaly bytovým domům prodávat ve větší míře řešení, které je investičně levnější, ale měsíční odečty přijdou dráž. O odhad, kolik procent bytových domů má již dálkově odečitatelná měřidla či přístroje registrujících dodávku tepla, jsme pořádali předsedu sdružení rozúčtovatelů Artav Petra Holyszewského. „Přesná statistika není k dispozici. Předpokládám, že cca 50–70 % indikátorů a vodoměrů je vybavena dálkovým radiovým odečtem, ale méně jak 5 % z tohoto množství je odečítáno bez nutnosti vstupu do objektu a nejméně 95 % je odečítáno pochůzkovým způsobem, kdy odečítač nemusí vstupovat do bytů, ale musí vstoupit do domu nebo stát před ním. Šéf Artavu také upozornil, že měřidel a indikátorů je v ČR kolem 5 miliónů. A vybudovat takto mohutnou odečtovou síť rozhodně není úkol na několik týdnů.

Nezodpovězenou otázkou je, jaké řešení budou nyní SVJ a BD u reinstalací poptávat.  Investičně totiž vychází skutečné on-line řešení i v porovnání s pochůzkovým odečtem dráž. Na druhou stranu, pokud se bude od dalšího roku muset dělat odečet minimálně 12krát za rok, vychází cena on-line technologie lépe. Každopádně z výsledků ankety, kterou jsme mezi rozúčtovateli udělali, můžeme odvodit, že bytovým domům již dvě třetiny z nich on-line způsob odpočtů doporučují již nyní. Například podle Jaroslava Gottwalda z Měřenionline, nic jiného nemá ekonomický smysl. A jak poznamenal kouzlo možných úspor konečných uživatelů nespočívá v měsíčních odečtech, ale v možnosti vyhodnotit spotřebu v rámci hodin, což umožní okamžitě navrhnout její optimalizaci. Jestli může evropská iniciativa častějšího měření spotřeby přinést úspory energie, se firmy zabývající odečty neshodnou. Někteří z nich namítají, že sledovat svoji spotřebu mohli majitelé bytů již nyní a nečiní tak. Petr Holyszewski zastupující také společnost ENBRA se pak domnívá, že lze tímto způsobem dosáhnout zhruba tříprocentních úspor s tím, že mnohem větší dopad mělo a má vylepšení tepelně-technických vlastností objektů ať už prostřednictvím zateplení obálky budov nebo využíváním modernějších oken či dveří. Kritika směřuje především k hlídání tepla, které je již nyní zatížené značnou nepřesností bez ohledu na zvolený způsob měření či registrace tepelné energie.

„Nejsem přesvědčen, že nějaké seznámení se spotřebou nic neříkajících dílků, které každý měsíc uživatelé obdrží, povede ke změně chování a tím ke snížení nákladů na vytápění. Spíše se obávám, že náklady na různé přenosy dat, ukládání, převody a papírové přehledy dojde k výraznému zvýšení nákladů na tyto služby a tím i ke snížení přínosu pro konečného uživatele,“ říká jednatel firmy Vipa Petr Patočka.

Lze souhlasit, že finanční aspekt spotřeby tepla pro konečné uživatele se stane alfou a omegou celkového vyznění evropské snahy o úspory energií. Nejprve uvidí vlastníci a nájemníci bytů položku za odečty. Na názoru, že náklady na tuto službu porostou, se shodli všichni respondenti naší ankety. Polovina z nich soudí, že se zvýší významně, druhá půlka se přiklonila k názoru, že mírně. Konkrétní zvýšení připadající na jeden byt odhadl šéf Artavu v rozhovoru pro magazín Výbor na 300 korun za rok. Důležité proto bude, nakolik dokáží jednotliví vlastníci či nájemníci ušetřit na dodávaném teple a teplé vodě.

Přestože bude ještě skoro rok trvat vyjasňovaní, jak přesně má vypadat roční vyúčtování, jisté je, že bude mnohem rozsáhlejší. Nová vyhláška 376/2021 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům totiž v souladu s evropskou směrnicí zvyšuje množství informací pro konečné uživatele. Jak uvedl Vilém Frček z tiskového odboru MMR půjde například o informace o použité skladbě zdrojů energie, informace o energetické náročnosti, o podílu energie z obnovitelných zdrojů či popis jednotlivých daní a poplatků, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie. Nebude chybět ani grafická podoba srovnání nákladů na vytápění za aktuální zúčtovací období a za stejné období předchozího roku nebo kontaktní údaje na energetické konzultační a informační středisko. Podle šéfa Svazu českých a moravských bytových družstev Jana Vysloužila se může takové vyúčtování natáhnout klidně až na deset stran.

Těžko ale říct, jestli některá z těchto novinek ve vyúčtování přispěje k úsporám v bytech. Třeba to bude porovnání s takzvaným referenčním příjemcem služeb, které se ve vyúčtování také objeví. I když ještě předtím bude nutné tohoto referenčního příjemce přesně definovat a najít. Možná to ale bude kombinace těchto informací společně s tlakem, který vyvolá současné zvyšování nákladů za energie. Například společnost Ista na svých stránkách píše, že lze snížením teploty v bytě o pouhý jeden stupeň ušetřit 6 procent energií. A Marek Falťan, který hovoří za službu Domy sobě, zdůrazňuje nutnost komplexního řešení. „Samotné dálkové odečty neušetří nic, ale máme ověřeno, že lze na vytápění ušetřit i patnáct procent,“ uvedl pro Výbor. Podle něj je potřeba do opatření zahrnout zejména seřízení topného systému a instalaci chytrých termohlavic nebo čidel pro monitoring účinnosti.