Jana Drápalová: Úspora za teplo může být větší, než splátka úvěru

Sídliště v brněnském Novém Lískovci prodělalo za poslední léta kompletní renovaci. Rozsáhlý projekt ve svém počátku předběhl svými ambicemi dobu, a musíme říct, že velmi úspěšně. O průběhu inspirativní realizace jsme si povídali se starostkou městské části Ing. Janou Drápalovou, která u projektu stála už od jeho začátku, a o svých zkušenostech jezdí přednášet i do zahraničí.

Jak celá myšlenka renovace domů začala?

Jak celá myšlenka renovace domů začala? roce 1998 jsem se stala členkou rady městské části Brno-Nový Lískovec. Městská část tehdy spravovala 1050 městských bytů převážně v panelových domech, které byly postaveny mezi lety 1980 až 1994. A protože kromě běžné údržby se do nich vůbec neinvestovalo, byly přiměřeně zanedbané. V té době se také výrazně zvyšovaly ceny tepla, a tak začalo být pro obyvatele domů aktuální, zajímat se o úspory. Všechno začalo i díky iniciativě nájemníků jednoho panelového domu, kteří se také zapojili o pracovní skupiny. Ta nejprve vznikla ad hoc, ale posléze ji ustavilo zastupitelstvo jako výbor pro regeneraci sídliště a já se stala jeho předsedkyní.

Renovovat celé sídliště je ale obrovská investice.

Městská část tehdy neměla na větší investice peníze, nájemné bylo regulované, a to, co předtím z nájemného vybral stát nebo město, městské části nikdo nepřevedl. Začínali jsme tedy téměř z nuly. Na druhou stranu jsme věděli, že stát připravuje program Panel, a že to je velká šance. Tehdy jsem pracovala v Domě ochránců přírody v Brně a tam jsme se věnovali také úsporám energií v bydlení a měli jsme dobré mezinárodní kontakty. Mohli jsme tak využít příkladů dobré praxe například z Vídně, kde nízkoenergetické domy byly tehdy běžnou praxí. Protože jsme věděli, že investujeme na hodně dlouho dopředu, rozhodli jsme se renovovat domy opravdu dobře.

Byla tedy hlavním cílem především úspora energií?

Nejenom uspořit co nejvíc energie, ale také zlepšit kvalitu bydlení pro nájemníky a zhodnotit obecní majetek – tedy prodloužit výrazným způsobem životnost domů. V pracovní skupině tak nezasedli jenom architekti a politici, ale také odborníci z nevládního sektoru a vysokého učení technického v Brně.  

Co byl nejpalčivější problém, než se mohl projekt spustit?

Kupodivu nejtěžší bylo zpočátku přesvědčit zastupitelstvo, že cesta komplexní modernizace celého domu naráz je ta nejrozumnější. Museli jsme předložit udržitelný finanční model, který počítal s tím, že se městská část docela významně zadluží  (z programu Panel jsme během 10 let čerpali úvěry ve výši  téměř 150 milionů korun). Museli jsme spočítat, že se úvěry dají splácet z vybraného nájemného. To všechno v době, kdy se vůbec nevědělo, zda bude možné nájemné jednostranně zvedat, jaká bude inflace a výše úrokových sazeb, jak porostou ceny energií apod. Ceny energií měly totiž výrazný vliv na návratnost investic a také z pohledu výhodnosti pro nájemníky, protože teplo hradí sami. Zastupitelstvo nakonec s plánem postupných oprav všech domů souhlasilo a první dva domy byly modernizovány v roce 2001. Byly to panelové domy z roku 1983. Během modernizace se dělalo prakticky všechno: bytová jádra, stoupačky, dřevěná eurookna, zateplení 18 centimetry polystyrenu, zateplení stropu suterénu, střecha, balkony a větrání.

Jaké rozhodnutí z průběhu prací považujete za nejlepší?

Zpětně považuji za nejlepší rozhodnutí, že jsme neustoupili tlakům, které tehdy koncept nízkoenergetické modernizace domů zpochybňovaly. Tehdy totiž ani energetičtí auditoři, ani projektanti neměli s takovými modernizacemi zkušenosti.  Nikdo nevěřil, že se dá zateplením ušetřit 65–70 % energie na vytápění, hrozili tím, že domy budou plesnivět, nedovedli spočítat regulaci vytápění u tak dobře zatepleného domu, naprojektovat detaily odstranění tepelných mostů, těžce jsme diskutovali o tom, jak takové byty optimálně větrat, apod. S prvním vybraným projekčním týmem jsme se museli rozejít. Teprve s týmem pana architekta Zlámala jsme našli společnou řeč. Projekty pak vznikly na základě detailních diskusí všech členů týmu. První dva realizované domy ukázaly, že koncept je správný. Investice se pohybovaly okolo 550 tisíc na jeden byt 3+1, to bylo na tehdejší dobu nevídané. I to bylo předmětem kritiky, nikdo si ale neuvědomil, jaký rozsah oprav byl prováděn. Podotýkám, že výběr zhotovitele probíhal vždy jako otevřená veřejná soutěž.

Zavedli jste měření úspory energií na zateplených budovách. Jaké máte výsledky?

Výsledky úspor energií všech našich bytových domů, škol i školek jsou zveřejněny na webových stránkách naší městské části v sekci energetické manažerství. Tam je velmi dobře vidět, že první zimu po modernizaci došlo skokově k výraznému poklesu spotřeby tepla na vytápění až o 60 %. Úspory na teplé vodě jsou menší, i když důkladné zaizolování rozvodů teplé vody má také výrazný efekt.  Velký význam ale mělo následné sledování spotřeb a doregulování otopné soustavy. Z grafů je vidět, že několik let po modernizaci spotřeba tepla nadále mírně klesala až o dalších 10 %. Doporučení je jednoznačné. Vybrat projektanta, který má s nízkoenergetickými modernizacemi zkušenost, je s tímto konceptem ztotožněn a nebude vám vykládat, že něco nejde nebo že je to zbytečné. Základem je totiž dobrý projekt stavební části a projekt MAR, tedy měření a regulace. Podstatné je, že v dobře zatepleném domě nedosahujeme úspor na úkor kvality bydlení, nájemníci se nemusí bát, že budou mít doma zimu, naopak. Úspor dosahujeme tím, že zabráníme únikům tepla z bytu do vnějšího prostředí.  

Hledali jste k projektu inspiraci, nebo šlo vše ruku v ruce s projektanty a architekty?

Inspiraci jsme hledali hlavně v zahraničí, u nás v té době mnoho příkladů dobré praxe nebylo. Asi nejvíc nás inspirovala Vídeň a Německo. Tam jsem se také seznámili s evropskou legislativou a věděli jsme, že i u nás zanedlouho začnou platit mnohem přísnější normy. Naše modernizované paneláky z roku 2001 tyto dnešní požadavky bez problémů naplňují. Společně s projektanty a architekty jsme se to krok za krokem učili, a učili jsme se také za svých chyb. Například koncept centrálního větrání s rekuperací…

Přečtěte si celý rozhovor v čísle 3/2016. Stáhnout si ho můžete hned zde.