Největším problémem pro hasiče jsou špatně zaparkovaná auta

Statistické údaje jednoznačně dokládají, že požáry v soukromých domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Každý rok při nich zemřou desítky lidí, další stovky jich jsou zranění a způsobené škody dosahují stamiliónů korun.  O požárech v bytových domech jsme si povídali s tiskovým mluvčím Hasičského záchranného sboru Praha mjr. Bc. Martinem Kavkou.

Třetina vzniklých požárů se připisuje právě do domácností. To je ohromné číslo.

Velké množství těchto požárů tvoří, jak my jim říkáme, potraviny. Vznikají tak, že se při vaření něco připálí a čoudí se. Lidi v domě si toho všimnou a zavolají hasiče. Zpravidla nejde o závažný požár a obyvatelé bytu ho zvládnou zlikvidovat. My pak byt hlavně odvětráme. Nevznikne žádná škoda a dál se to nešetří. Jde jen o nedbalost při přípravě potravin.

Jaké jsou další nejčastější příčiny?

Určitě můžeme jmenovat technické závady. Zvlášť u starších panelových domů jde o technickou  závadu elektroinstalace, a to buď stavební, což jsou zásuvky a rozvody, a závady na elektrospotřebičích, tedy na televizi, rychlovarné konvici, pračce atd. Často jde samozřejmě o kombinaci technické závady a nedbalosti třeba při vaření nebo nešťastně položené svíčky. Cigarety už takový problém nebývají, protože mají samozhasínací systém, ale samozřejmě za určitých podmínek od nich pořád může něco chytit. Třetí příčinou je pak úmyslné zapálení, kdy někdo založí oheň ve sklepě nebo na chodbě.

Souvisí technická závada na elektroinstalaci například se zanedbáním renovace?

To nejde takto říct. Je to hlavně o údržbě a pravidelné kontrole. Máme případy, kdy hoří elektroinstalace v panelových domech, které nejsou výrazně staré, zatímco ve stoletém činžáku je vše v pořádku. Doporučujeme proto jednou za rok udělat revizi elektriky. Při běžném používání dochází třeba u zásuvek k uvolnění spojů, které je potřeba kontrolovat a utáhnout. V rámci výstavby 80. let se v projektech unifikovaně počítalo, kde budou zásuvky, kde trouba a kde sporák. Dnes si každý dělá rekonstrukce a umístění spotřebičů mění nebo změní úplně dispozici bytu. Nedostatek zásuvek pak řeší prodlužovačkami a často do ne úplně kvalitních zapojí více spotřebičů. I prodlužovačky je potřeba alespoň jednou ročně zkontrolovat a vyčistit od prachu. Prvotní signál bývá, když mají začouzené zásuvky. A prevencí samozřejmě je, kupovat kvalitní spotřebiče.

Někdo řeší prevenci tím, že při odchodu z bytu vytáhne spotřebiče ze zásuvky. Pomáhá to?

Požár nevzniká tím, že je spotřebič připojený do sítě, ale tím, že je zásuvka nějakým způsobem narušená. A tím, že nejste doma, nezpozorujete problém včas.

Někteří vlastníci bytů se nemohou smířit s tím, že je zakázáno umisťovat na chodby bytových domů jakékoliv předměty. Chtějí tam mít botník, zkrášlit holý prostor květinami. K čemu přesně tento zákaz slouží?

Každá chodba slouží jako úniková cesta a je dimenzovaná na únik určitého počtu osob, má tzv. únikové pruhy. Jakmile na chodbu dáte např. botník, zmenšujete plochu únikové cesty. Lidi často argumentují tím, že mají botník u svých dveří, takže zmenšují plochu jenom sobě. Ale to je špatně.  Snižují tím celou kapacitu chodby. Pokud v domě začne hořet, nepůjde proud a chodba bude začouzená, jakákoliv překážka vám velmi ztíží orientaci a může dojít i ke zranění. Zrovna tak do takového nábytku naráží hasiči s hadicemi. Hlavním důvodem ale je, že na únikové cestě nesmí být hořlavé předměty, protože když tudy unikají lidé, logicky tu nesmí hořet. Nemělo by tu být nic, co  se může snadno vznítit.

Přijďte na seminář Jak bydlet (ne) bezpečně o komplexní problematice požární ochrany bytových domů.

13. 2. 2018 v Praze


Jakou cestou se může požár rozšířit z jednoho bytu do druhého?

Správně by se požár neměl z bytu rozšířit dál, protože každý byt tvoří samostatný požární úsek, kdy dveře do bytu mají určitou požární odolnost. Pokud šlehají plameny okny ven, jsou byty pod a nad chráněny tzv. požárním pásem. Tyto pásy jsou naprojektovány tak, aby se po určitou dobu plameny nerozšířily po fasádě. Než se tak stane, je už obvykle na místě výjezdová jednotka.

Nemůže se požár snadněji šířit po zateplené fasádě?

Česká republika má jedny z nejpřísnějších pravidel pro zateplení budov v Evropě. Specifikuje, které materiály lze použít do jaké výšky budovy, tzn. pořád musí být zachované požární pásy. Pokud je taková rekonstrukce udělaná podle schválených předpisů, je šíření plamenů minimální nebo nemožné. Větší nebezpečí je ale v rozšíření splodin hoření. Kouř se do jiného bytu může dostat vzduchotechnikou, stoupačkami. Při rekonstrukcích a projektování se ale myslí i na tohle a je opět potřeba dodržovat stavební předpisy a dodržet použití správných materiálů.

Zvyšuje bezpečnost v bytech umístění požárních hlásičů?

Určitě mají smysl. Jen je potřeba, je rozumně umístit, abyste si je nenainstalovali nad sporák, kde by reagovaly při každém vaření. Měly by být v prostoru, kde by se mohlo něco stát, což obvykle bývá mezi kuchyní a obývacím pokojem, dále třeba na chodbě, kdy vás spuštěný hlásič zalarmuje i na druhé straně bytu nebo na balkoně. Jeho funkcí je upozornit na vznikající problém. Doporučil bych také umístění čidla na detekci oxidu uhelnatého do starších bytů s karmou, kde dochází k nedokonalému spalování při změně tlaku.

Můžete nám poradit, podle čeho vybírat?

Základním doporučením je použít prověřenou značku, i mezi českými najdete velmi kvalitní věci. Nekupoval bych takovou věc přes čínský e-shop, ale pokud vybíráte v běžné prodejně, mají všechny tyto přístroje potřebnou certifikaci. Hlásiče fungují autonomně a je potřeba u nich jednou ročně  vyměnit baterii. Jedna britská pojišťovna na tom dokonce založila velmi dobrou kampaň, kdy klientům každý rok poslala novou baterii, a tím je na výměnu upozornila. Myslím ale, že velká většina hlásičů začne při klesající baterii poblikávat nebo má zvuková znamení. Jejich ceny se pohybují cca od 400 Kč.

Vidíte při výjezdech, že je požární vybavení v domech dostatečné?

Je důležité si uvědomit, že hydranty v domech slouží pro jeho obyvatele, ne pro hasiče. Ti si vždy přivezou vše své, navíc nikdy nemůžeme vědět, v jakém stavu hydrant bude. Jejich rozmístění v domech je podle mě dostačující, problém ale bývá s tím, aby se nevykrádaly. Některé domy je kvůli tomu i zamykají. Jenže k hydrantu se musí dostat každý obyvatel domu. Setkali jsme se i s tím, že klíče od nich měl jen jeden člověk. Lepší je vyřešit bezpečný vstup, případně pokud už má SVJ nutkání hydranty zamknout, tak univerzálním zámkem, od kterého bude mít klíč každý v domě. Pořád je to ale velmi zvláštní řešení, kdy ve zmatku a chaosu při požáru hledáte klíče od hydrantu. Já bych je raději nezamykal a hledal řešení jinde, především v bezpečnosti domu.

Jaká je požární bezpečnost právě vchodových dveří?

Dveře do domu by se měly otevírat ve směru úniku, tedy ven, ale znám spoustu domů, kde to tak není. Automatické dveře by v případě požáru, kdy nemají zdroj energie, měly buď jít otevřít samovolně nebo se automaticky otevřít. Nesetkali jsme se s tím, že by nefungovaly a zůstaly zavřené. Větší problém je ale zamykání, kdy v panice utíkáte z bytu bez klíčů. Doporučuju, aby zevnitř šlo vždy otevřít i bez klíče, tedy aby tam byla klika, tlačítko nebo bzučák, a pro bezpečnost zvenku tedy koule. Pokud vám ale hoří byt a vy jste se dostali na únikovou cestu, jste prakticky v bezpečí a není důvod panikařit. O šíření požáru z bytu jsme už mluvili, a dojezdové časy jednotek jsou v Praze do 10 minut.

Jak se vám s velkou technikou zajíždí do sídlišť, kde stává auto na autě?

To je skoro největší problém. Pro nás je nejdůležitější, dostat se včas na místo. Pak už věříme, že dokážeme lidem pomoct. Naše výšková technika potřebuje větší manévrovací prostor a průjezdnost sídlištěm bývá opravdu největší problém. Je na to ale snadné řešení – parkovat jenom tam, kde se má.   Někdy se může zdát, že když postavíte auto částí na chodník, tak nepřekáží, ale hasiči využívají i chodníky, aby se k domu dostali co nejblíž. Vždycky si nějak poradíme, máme dostatek hadic, abychom dosáhli, ale už nás to zdržuje a takový čas pak může chybět zachraňovanému. Čas od času s policií město projíždíme a mapujeme problematická místa, ty jsou hlavně na starých sídlištích a v historické zástavbě. Nové domy se už projektují tak, aby tam dostatek místa byl.

Je možné, aby nám shořel panelák podobně, jako při požáru výškového bytového domu v Londýně letos v červnu?

Ne. U nás je to snazší v tom, že nemáme tak vysoké domy. Tam byl navíc problém s opláštění budovy, kdy přiznali, že byl použitý nějaký levný materiál. U nás je dané, co, kde a do jaké výšky může být použité včetně dodržování požárních pásů. Mají i jiný kolaudační proces, kdy se k větší odpovědnosti hlásí stavitel. U nás to ale na stavitelích nenecháváme a máme normy, systém kontrol a kolaudace. Pro bytové domy máme definované únikové cesty, takže v momentě, kdy vám hoří fasáda, můžete odejít únikovou cestou. U takhle vysokých domů je v Česku navíc předepsaná chráněná úniková cesta, kam by se požár neměl vůbec dostat, a povinné stabilní hasicí zařízení.

 

Celý rozhovor najdete v magazínu Výbor č. 5/2017

 

Magazín Výbor září 2018

Více právních rad, návodů a užitečných informací pro SVJ si přečtete v tištěném magazínu Výbor. Předplaťte si ho už nyní a my vám ho budeme pravidelně posílat přimo do vaší schránky.

Objednat předplatné