Správcovská firma musí být transparentní

Jan Kuchař nám v rozhovoru uvařil ze svých zkušeností v úspěšné správcovské společnosti Prague Property Management, a. s. (PPM), vlastníka bytu i předsedy SVJ. Jaký je zdravý vztah výboru a správce, kdy je dobré říct správci sbohem a proč je tlak na profesionální předsedy především ze zákona?

Jaký je vztah SVJ a správce z praktického pohledu?

Správcovská firma je především servisní organizace, takže primárně plní úkoly zadané výborem. Dobrá spolupráce závisí na dobré komunikaci, a to i ve výboru samotném. Když výbor ví, co chce, může správcovská firma lépe reagovat. Výbory se nemusí scházet každý týden. U větších domů stačí jednou za měsíc, u menších za čtvrt roku. Je ale potřeba pro správce jasně definovat úkoly a provést o tom zápis, aby bylo zřejmé, co dům zajímá a co je potřeba udělat. U novějších domů jde hlavně o nastavení a optimalizaci nákladů, u starších se nejčastěji řeší rekonstrukce. Tam hodně cítíme tlak na cenu. Často ale platí, že ta nejlevnější nabídka není zároveň ta nejideálnější.

Setkáváte se s výbory, kde si nevědí rady, nebo mají naopak pocit, že by se o vše měl starat správce?

To bývá problém novostaveb, kde se vše teprve formuje a lidé se neznají. Poslední dobou ale potkáváme i vlastníky, kteří mají zkušenosti z jiného SVJ. S tím si ale přináší určité návyky a z počátku mají pocit, že je vše špatně nastavené a předražené. My je musíme v relativně krátké době  přesvědčit, že ceny jsou nastavené správně, protože kdyby to tak nebylo, okamžitě by s námi ukončili spolupráci. Je totiž naprosto logické, že největší část práce je vždy na začátku, když se dům přebírá od developera a kdy je stále v záruční lhůtě. Po pár letech relativního klidu pak přichází fáze obnovy domu – rekonstrukcí, což pro správce představuje znovu navýšení práce. Já výborům vždy vysvětluji, že není v našem zájmu SVJ okrádat. Tohle se vždy rychle odhalí a my o ně jako klienta nechceme přijít.

Jste tedy už alergický na větu „Ale my jste to jinde dělali takhle“?

To ne. Je důležité lidi poslouchat a je dobré, aby člověk byl variabilní, protože každý výbor má trochu jiné potřeby. Jsou samozřejmě hranice, kdy řeknete, že takhle už to nejde, protože by to ohrozilo fungování domu. Je to i moment, který překračuje náš standard a mohl by nás jako firmu poškodit. Typický příklad je výběrové řízení. Některá SVJ měla dříve tendence přijít po ukončení výběrového řízení s firmou, která byla o pár korun  levnější. To je přesně ta hrana, kdy říkáme, že takhle to nejde. Takže v této době máme procesy nastavené tak, že si do výběrového řízení výbor přivede i ´své´ firmy, ale vše se vyhodnocuje standardní cestou. Několikrát se i stalo, že jsme díky doporučení výboru začali dlouhodobě spolupracovat s firmami, které jsme před výběrovým řízením neznali. Vždy je tedy dobré vnímat podněty a připomínky klientů.  

Jaký je právní vztah správce a SVJ?

Problematické bývá, že si lidé často myslí, že se správcovskou firmou dostávají i právní zastoupení. My spolupracujeme se specialisty, ať už na bytové právo nebo na vymáhání nedoplatků (Klusák Advokátní Kancelář). Tito specialisté samozřejmě nemají levnou hodinovou sazbu, ale zato přesně vědí, co a jak dělat. A to je přesně moment, kdy se nevyplatí šetřit. Z praxe vidím, že je-li najatý odborník specialista na určitou problematiku, bývá spolupráce úspěšnější.

Od našich čtenářů se často dozvídáme, že nejsou se svým správcem spokojení, ale bojí se nebo neví jak od něj odejít. Co jim můžete poradit?

Ať zorganizují výběrové řízení a s jeho výsledkem předstoupí před shromáždění. Nebo mohou vlastníky se svou nespokojeností nejdříve seznámit a před shromážděním je o nápadu na výběrové řízení a změnu správce informovat. Hlas má samozřejmě shromáždění, většinové kvorum, ale neznám případ, kdy by vlastníci byli proti tomu. Pokud je výbor nespokojený, měl by to řešit. Je to především on, kdo se správcem nejvíce komunikuje.

Přečtěte si celý magazín č.4/2017 zde.