Model, jak postupovat vůči dlužníkům

Vytvořili jsme ve výboru model, jak bychom mohli postupovat vůči dlužníkům. Je to tak po právní stránce správně?

Vytvořili jsme ve výboru model, jak bychom mohli postupovat vůči dlužníkům. Je to tak po právní stránce správně?
Můžeme dát na pohledávku po 60 dnech exekuční příkaz? Nebo byste spíše doporučili účtovat penále? Níže uvádím konkrétní příklad:

Postup vůči dlužníkům v SVJ máme nyní následující:
1) Výpis dlužících je k dispozici vždy 5. den v měsíci za uplynulý měsíc (např. 5. března za měsíc únor, kvůli platbám Sipo). Výbor SVJ zavolá vlastníkovi, že nepřišla platba, a aby do konce měsíce (tedy dle příkladu do konce března) bylo uhrazeno.

2) Pokud nebude uhrazeno do konce měsíce, jedná se již o pohledávku po splatnosti 30 dnů a bude zaslána placená upomínka ve výši 100,- Kč (hradí vlastník). Pokud ani poté nebude uhrazeno (tedy do konce dubna), podá výbor SVJ návrh na exekuci.

Jde tedy o kroky: 1) telefonát – možná jen neproběhlo Sipo apod. Za 2) placená upomínka na dodejku a za 3) návrh na exekuci.
Je to tak v pořádku?

Dotaz: Martina Glombová, Frýdlant

 

MGR. JAN BAUER, PRÁVNÍ ANALYTIK KLUSÁK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ – LAW FIRM

K vymáhání pohledávek společenství vlastníků vůči neplatícím vlastníkům jednotek lze obecně říci, že vymáhání by mělo být rychlé a efektivní. Čím dříve totiž společenství vlastníků získá exekuční titul vůči neplatiči, tím je vyšší šance na vymožení pohledávky.

Zákon nicméně vyžaduje – v § 142a občanského soudního řádu – aby byl dlužník alespoň 7 dnů před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. V případě absence takové předžalobní výzvy totiž společenství hrozí, že mu soud nepřizná náhradu nákladů řízení, tedy ani zaplacený soudní poplatek ani náklady případného právního zastoupení.

Vymáhání dluhů v praxi

V praxi se osvědčil postup, kdy dlužníci jsou upomínáni maximálně jednou upomínkou zaslanou společenstvím vlastníků a následně (v případě, že dlužník přes zaslanou upomínku nezaplatí svůj dluh) ihned advokátní kanceláří.

Nedochází tedy k postupu, kdy ze strany společenství, resp. smluvního správce, jsou opakovaně dlužníkům zasílány upomínky, na které dlužníci nijak nereagují, čímž se zbytečně otálí s podáním žaloby k příslušnému soudu.

Je samozřejmě na individuálním přístupu jednotlivých výborů společenství vlastníků, kdy začnou s vymáháním pohledávek, nicméně lze jen doporučit, aby s tím zbytečně neotáleli.

Tazateli lze tedy doporučit následující postup:

1) Člen společenství je v prodlení s platbami vůči společenství již po dobu 14 dnů (nebo i kratší) – telefonické upozornění na existenci dluhu.

2) Dlužník přes telefonní upozornění svůj dluh neuhradil a je již 30 dnů po splatnosti – písemná upomínka zaslaná dlužníkovi společenstvím vlastníků, případně smluvním správcem.

3) Dlužník neuhradil svůj dluh ani ve lhůtě stanovené ve výzvě dle bodu 2) – písemná výzva k úhradě dluhu dle § 142a občanského soudního řádu s upozorněním, že v případě neuhrazení dluhu bude podána žaloba k soudu.

4) Po marném uplynutí lhůty uvedené ve výzvě dle bodu 3) – která nesmí být kratší než sedm dní – podání žaloby, nejlépe ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

5) Po úspěšném ukončení soudního řízení, tedy získání pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu (nebo rozsudku), bezodkladné podání návrhu na exekuci.

Návrh na exekuci tedy není možné podat pouze na podkladě prosté upomínky k zaplacení. Musí proběhnout soudní řízení, jehož výsledkem je tzv. exekuční titul, tedy vykonatelný platební rozkaz nebo rozsudek.

 

Čtěte také další otázky a odpovědi z Právní poradny.