Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages
Filter by Categories

Lze svolat náhradní shromáždění bez ohledu na počet hlasů přítomných členů?

Máme tříčlenný výbor. Bohužel předseda zemřel. Stávající dva členové proto svolali mimořádné shromáždění, kde se volil nový člen výboru. Sečtením přítomných vlastníků, jejich podílů, bylo zjištěno, že shromáždění není schopné se usnášet. Místopředseda proto shromáždění ukončil. Dále vyhlásil, že v souladu se stanovami za 5 minut začíná náhradní shromáždění, kde budou rozhodovat přítomní vlastníci. V domě máme 40 BJ. Přítomno bylo 19 vlastníků. Je tento postup správný, i když je ve stanovách? Dotaz: Roman Žemlička.

Odpovídá Mgr. Jana Obermajerová, právní analytik Klusák Advokátní Kancelář – Law Firm

Dle mého názoru se jedná o postup, který je sice v souladu se stanovami společenství, ale není v souladu s platnou právní úpravou.

Zákonná úprava společenství vlastníků jednotek totiž nezná možnost svolat náhradní shromáždění (v případě, že řádně svolané shromáždění není usnášení schopné), které by bylo usnášení schopné bez ohledu na počet hlasů přítomných členů. Zákon naopak výslovně stanovuje, že shromáždění je usnášení schopné za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.

Je ovšem pravdou, že ve stanovách řady společenství vlastníků se objevuje ustanovení o možnosti svolat náhradní zasedání shromáždění vlastníků (a to do konce v řádu několika minut poté, co bylo zjištěno, že řádně svolané shromáždění není usnášení schopné), které je usnášení schopné bez ohledu na počet hlasů přítomných vlastníků. Tato společenství jsou zřejmě inspirována úpravou náhradního zasedání členské schůze u spolků, která je upravena v § 257 občanského zákoníku.

Lze náhradní shromáždění ukotvit do stanov?

Dle mého názoru ovšem takovou (či obdobnou) úpravu náhradního zasedání shromáždění nelze do stanov společenství vlastníků zakotvit, protože je v rozporu s donucujícím ustanovením § 1206 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého shromáždění je usnášení schopné za přítomnosti vlastníků jednotek majících většinu všech hlasů. Přiměřená aplikace spolkové úpravy náhradního zasedání členské schůze je pak výslovně vyloučena v § 1221 občanského zákoníku, který jednoznačně uvádí, že z jinak povoleného přiměřeného použití ustanovení o spolku se nepoužije právě ustanovení o náhradní členské schůzi.

Úmysl zákonodárce se tedy jeví vcelku zřejmý, tedy u společenství vlastníků jednotek nepřipustit, aby shromáždění bylo usnášení schopné za přítomnosti menšího počtu vlastníků než vlastníků majících většinu všech hlasů.

Pokud tedy citované ustanovení stanov je obsahem stanov přijatých za předchozí právní úpravy (tedy do 31.12.2013), platí dle § 3041 občanského zákoníku, že pozbylo závaznosti k 1.1.2014, protože je v rozporu s donucujícím ustanovením § 1206 odst. 1 občanského zákoníku.
Pokud se citované ustanovení stalo součástí stanov v rámci změny stanov učiněné již za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., tj. od 1.1.2014, jedná se dle § 1221 ve spojení s § 245 občanského zákoníku o tzv. nicotné ustanovení, na kterého se hledí jakoby nebylo přijato.

Přečtěte si více otázek a odpovědí z Právní poradny.