Jak se mění rozúčtování plateb za teplo v roce 2016

Od ledna čeká bytové domy změna vzorců pro výpočet úhrady za vytápění. „Každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě,“ vysvětluje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

Od ledna čeká bytové domy změna vzorců pro výpočet úhrady za vytápění. „Každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě,“ vysvětluje mluvčí ministerstva pro místní  rozvoj Veronika Vároši.

Prvním krokem k férovému rozúčtování bylo povinné zavedení měřáků pro každý byt v roce 2015. S dvouletým zpožděním přichází v platnost s lednem 2016 vyhláška 269/2015, která mění vzorce, podle nichž se peníze vypočítávají. Platí pro všechny bytové domy napojené na teplárnu nebo s vlastní společnou kotelnou.

„Vyhláška zamezí tomu, aby se zejména majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a neplatili za to. Je to krok k větší spravedlnosti mezi obyvateli,“ prohlašuje Jaromír Pohanka, tajemník Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu.

Platit budou i ti, co netopí vůbec

Základní a spotřební složka se při rozúčtování tepla dosud dělily v poměru 40 až 50 procent částky podle podlahové plochy (základní složka) a zbytek za skutečnou spotřebu (spotřební složka). Pohyblivá procenta u některých bytů zohledňovala i to, že například v přízemí nebo pod střechou musí topit více.

Nová vyhláška udává nový poměr, a to až 70 % spotřební složky. V praxi by se tak na vyúčtování mělo projevit více to, jak topíte, než velikost bytu. Dosud byli ve výhodě ti hodně topící, kteří si v podstatě platili jen polovinu nákladů na topení.

Změnou se tento výpočet projeví i pro spořivé domácnosti, i když více negativně. Jde o stanovenou výši maximální odchylky od průměrné ceny za teplo na metr čtvereční. Pokud v domě stálo roční vytopení metru čtverečního například 300 korun, mohla se účtovaná cena lišit o 40 % každým směrem podle toho, jak moc lidé topili. Rozmezí tedy bylo 180 až 420 korun.

Nově může oproti průměru klesnout jen o pětinu a stoupnout na 100 %. Tedy rozmezí se změní z 240 na 600 korun. Připlatí si tedy i ti, kteří využívali „tepla od souseda“. Teplo ale bude stát více i byty, kde se topí třeba dvakrát tolik, než je průměr domu. V bytech, kde se netopí vůbec, se bude účtovat 80% průměrné spotřeby v domě.

Přestane se šetřit a začne plýtvat?

Úplná spravedlnost v rozúčtování tepla zřejmě nenastane nikdy. Teplotu bytu ovlivňuje i jeho orientace k světovým stranám, základním rozdílem ale vždy bude, že někomu stačí 18°C, jiný potřebuje 23°C. Máte-li teplomilné sousedy, vnitřní byt a sami si vystačíte s méně stupni, nemusíte termostat otočit vůbec. V tomto případě ale podle nových pravidel budete platit 80 % průměrných nákladů na 1 m2 započitatelné podlahové plochy.

„Obyvatelé bytových domů s ústředním topením by měli topit minimálně na 17°C,“ říká tajemník Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu Jaromír Pohanka. „Tato teplota je nutná k tomu, aby nedocházelo ke kondenzaci vody ve stavebních konstrukcích a tím případně i k plísním.“ Navíc 17°C je požadavek na minimální výpočtovou teplotu. Vypínáte-li topení na víkend při odjezdu na chatu, v nákladech si tím nyní moc nepomůžete.

Smyslem nové vyhlášky nemá být tahání peněz z kapes lidí, ale rovnoměrné vytápění objektů. Plýtvači tepla nově mohou zaplatit až dvojnásobek dosud účtované částky.

Vyhláška se tedy bude týkat rozúčtování tepla za rok 2016, rozesílaného obvykle ve druhém čtvrtletí následujícího roku. Se zvýšenými náklady ale musí počítat i majitelé prázdných bytů. I když v něm topit nebudou, částka na topení se jim ve finále zvýší díky změnám ve výpočtu.