Co vás zajímalo na nové vyhlášce o rozúčtování nákladů za teplo

Od ledna 2016 vstoupila v platnost nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, která přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech rozúčtovávají platby za teplo jednotlivým nájemníkům. Jako každá věc, přinášející změnu do zaběhnutých pořádků, i tato vyhláška vzbudila pozornost a dotazy. Odpovědi na ty nejčastější vám teď přináší přímo MMR ČR.

V čem spočívá podstata nového způsobu rozúčtování?

Je nově stanoveno procentní vyjádření tzv. základní a spotřební složky, je nově upravená výpočtová metoda při rozdílech v nákladech na vytápění.

Proč ministerstvo považovalo za nutné měnit původní systém?

Jedná o tři důvody:

• snaha lépe přizpůsobit právní úpravu rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu zákonu č. 67/2013 Sb., o službách,
• snaha reagovat na požadavek povinné instalace měřidel,
• snaha o úpravu spravedlivějšího způsobu rozúčtování.

V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější?

Především v tom, že pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů získaných z měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávají na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě. Jinak řečeno, dnes na toho, kdo nepřiměřeně šetří, doplácejí ostatní. Proto, že se každý musí starat o vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit.

Často cestujeme a byt vytápíme na minimální hodnotu. Tím ušetříme více, než povoluje vyhláška. Proč přesto musíme platit 80 % průměru v domě?

Pokud někdo překročí stanovené hranice odchylky od průměru (spodní hranice – 20 % a horní hranice + 100 %), musí počítat s tím, že se jeho hodnota nákladů na vytápění upraví na 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku. Upravený náklad na vytápění je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a upravené hodnoty. Pokud je tedy např. průměrný náklad na vytápění 100 Kč/1 m2, lze se potom pohybovat v rozmezí od 80 Kč do 200 Kč bez úpravy nákladu na vytápění. Modelové příklady výpočtu jsou uvedené v metodickém pokynu na www.mmr.cz/cs/Uzemni-a-bytova-politika/Bytova-politika/Pravo-Legislativa/Metodicke-sdeleni-MMR.

Když se celý bytový dům domluví, že bude v zimě topit jen minimálně, aby tedy i průměrná spotřeba byla minimální, co to znamená pro objekt samotný?

Vymrzlý dům bude plesnivět a obyvatelé si zadělají na daleko větší náklady, než jaké ušetří za topení.

Proč musely být povinně instalovány měřáky na radiátorech, když se pak stejně všechno průměruje? Nebylo by smysluplnější měřit odběr tepla na patě domu?

…

Přečtěte si další odpovědi a otázky v magazínu Výbor. č. 2/2016. Stáhněte si ho přímo zde.