Kouření na balkonech – jaké je řešení?

V našem domě kouří někteří vlastníci na balkonech, což obtěžuje jiné, stěžují si na cigaretový kouř. Je možné takové chování nějak omezit nebo zakázat? Můžeme s ohledem na to změnit stanovy? Jak? Dotaz: Mgr. Vladimír Slabý

MGR. JANA OBERMAJEROVÁ, PRÁVNÍ ANALYTIK KLUSÁK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ – LAW FIRM

K posouzení toho, zda  se v popisovaném případě lze domáhat zákazu kouření s odkazem na stanovy SVJ, je nutné si nejprve odpovědět  dvě otázky: 1) zda jsou balkony společnými částmi domu a současně 2) zda je ve stanovách zakotven výslovný zákaz kouření na balkonech jako společných částech.

Kouření na balkonu jako společné části domu

Společnými částmi domu jsou balkony tehdy, pokud nejsou v prohlášení vlastníka vymezeny jako součástí jednotek.  V takovém případě jsou totiž za společné části buď vymezeny v prohlášení vlastníka nebo (pokud prohlášení vlastníka v tomto mlčí) tak jsou za společné části určeny v § 5 odst. 1 písm. f) nařízení vlády č. 366/2013 Sb. ve spojení s § 1160 odst. 2 občanského zákoníku. Jinými slovy, pokud v prohlášené vlastníka je stanoveno, že balkony jsou součástí jednotek, nejsou společnými částmi, pokud tam toto stanoveno není, jsou společnými částmi.

V případě, že jsou společnými částmi, lze do stanov dle mého názoru zanést zákaz kouření na balkonech jako společných částech.
Upozorňuji ovšem současně, že existují i opačné názory na tuto problematiku, tedy že ve stanovách společenství nelze  zakázat kouření na balkonech bytů, neboť by tím bylo zasahováno do práva vlastníka na svobodné a výlučné užívání bytu. Konečnou odpověď na tuto otázku dá až případná soudní judikatura.

Obtěžování sousedů chováním na balkoně

Druhou možností, jak se vůči konkrétním kuřákům na balkonech domáhat toho, aby kouřem neobtěžovali své sousedy, je aplikovat ustanovení § 1013 občanského zákoníku, dle kterého se vlastník bytu musí zdržet všeho, co působí, že kouř (tedy v našem případě  cigaretový kouř) vniká do bytu jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání bytu. Ochrany proti obtěžování se ovšem lze dovolat jen tehdy, jde-li o vnikání kouře nad míru přiměřenou místním poměrům.

Ochraně proti obtěžování kouřem nad míru přiměřenou se pak sousedé mohou domáhat tzv. negatorní žalobou, podanou k příslušnému soudu, kterou se budou po vlastníkovi bytu (resp. nájemci, je-li obtěžovatelem nájemce), domáhat toho, aby se zdržel obtěžování sousedů kouřem nad přiměřenou míru. V případném soudním sporu bude při stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, vždy hrát významnou roli uvážení soudu a důraz bude kladen na řádné odůvodnění tohoto uvážení v rozsudku. K řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se nachází předmětný byt.

Čtěte také: Kdo hradí opravu balkonu?