Lze napadnout existenci neúplného výboru?

V roce 2016 naše SVJ upravilo stanovy dle NOZ a místo předsedy máme na soudu zapsaný tříčlenný výbor. Při volbách však nebylo dost hlasů, vznikl výbor dvoučlenný. Ten k situaci sám přispěl - pro hlasování měl několik zplnomocnění, takže dostatečnou sílu, aby blokoval zvolení třetího člena, původního předsedy. V roce 2017 na shromáždění nedal do programu dovolení chybějícího člena, pro doplnění programu nevytvořil podmínky, a v roce 2018 žádné shromáždění nesvolal.

Činnost výboru hodnotím jako diletantskou, škodící společenství a jeho majetku (což je názor můj, sice kvalifikovaný, ale subjektivní) s několika prokazatelnými úkony v rozporu se stavebním zákonem, s NOZ i Požárním zákonem. Vzhledem k pasivitě členů SVJ se ptám, zda proti jednání výboru/nevýboru existuje možnost právní obrany:
a) proti konkrétním porušením zákonů (aktuálně jednám na HMP, odvolací orgán nečinný)
b) proti faktu, že výbor velikostí nesplňuje literu stanov.

Dotaz: Zdeněk Meisner

 

ODPOVÍDÁ MGR. MATYÁŠ MOSKA, ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT Z ARROWS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ, S.R.O.

Existenci neúplného výboru napadnout lze. Předně je třeba si zodpovědět otázku, zda je výbor dle stanov vůbec v počtu dvou členů schopen a oprávněn rozhodovat, tj. je tzv. usnášeníschopný. Odpověď na tuto otázku hledejte ve stanovách. Pokud nikoli, tedy ve stanovách je např. uvedeno, že usnášeníschopný výbor je pouze, má-li alespoň 3 členy, platí, že výbor je zablokován a jednat za SVJ nemůže. V tomto případě se nabízí několik řešení:

Stanovy a počet členů výboru 

Pokud to stanovy výslovně nezakazují a počet členů výboru neklesl pod polovinu (což u vás neklesl), zbývající členové výboru mohou kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání shromáždění dle ustanovení § 246 odst. 2 o. z. Zákon zde totiž říká:Neurčí-li stanovy jinak, mohou členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě.“

Předpokládám ale, že tuto možnost váš výbor vědomě nevyužil a využít ani – z vámi nastíněných důvodů – nechce.

Výbor nemá dostatečný počet členů

Zákon pak nabízí následující způsob řešení: Pokud výbor nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování ani po využití možnosti kooptace podle § 246 o. z., pak jmenuje na návrh člena společenství chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové řádně zvoleni; jinak soud jmenuje opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví (§ 165 odst. 1 o. z.).

Jinými slovy řečeno, není-li výbor dle stanov usnášeníschopný, nemůže vůbec jednat. Proto je třeba další členy zvolit, kooptovat, nebo se obrátit na soud, aby na váš návrh jmenoval chybějící členy výboru tak, aby byl výbor usnášeníschopný. Nedojde-li k tomuto a soud se ze své činnosti dozví (např. na váš podnět), že výbor není usnášeníschopný, jmenuje společenství opatrovníka, jenž bude za společenství do doby usnášeníschopnosti výboru jednat.

Jak doplnit chybějícího člena výboru

Pokud však výbor dle stanov usnášeníschopný je, přičemž mu pouze chybí jeden člen, jak popisujete, pak je třeba zbývajícího člena buď zvolit ze strany členů shromáždění, nebo kooptovat ostatními členy výboru, případně změnit stanovy tak, aby skutečný stav odpovídal stavu zapsanému – ve stanovách bude, že výbor je dvoučlenný. Pozor, s volbou či kooptací musí vybraný člen výboru souhlasit.

Volbu zbývajícího člena výboru logicky nemůžete provést, protože nebylo svoláno shromáždění, resp. volba nebyla zařazena do programu.

Shromáždění nejméně jedenkrát ročně

Ustanovení § 1207 odst. 1 o. z. říká: Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.“

Ve vašem případě je tedy třeba nejprve upozornit ostatní členy, že výbor porušuje ustanovení zákona (nesvolává pravidelně shromáždění, jak je povinen) a přesvědčit další členy tak, aby vlastníci jednotek, kteří mají více než čtvrtinu hlasů, podali podnět výboru ke svolání shromáždění. Pokud to výbor v přiměřené lhůtě neučiní, můžete zasedání svolat sami a zde zvolit chybějícího člena.

Náhrada škody způsobené činností výboru

Pokud jde o váš názor, že výbor porušuje právní předpisy, tuto otázku lze rozdělit do dvou rovin: občanskoprávní a trestněprávní. V občanskoprávní – obecné – rovině platí, že členové výboru mají povinnost stanovenou ustanovením § 159 o. z.: vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Povinnost loajality zde přitom znamená při výkonu funkce vždy upřednostňovat zájmy společenství před svými vlastními, před zájmy svých blízkých apod. Pokud členové výboru svoji funkci nevykonávají řádně s potřebnou loajalitou a s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 159 o. z., vzniká jim povinnost k náhradě škody vzniklé v důsledku takového jednání.

Máte-li podezření, že členové výboru společenství se dopouštějí protiprávního jednání, doporučuji vám, abyste členy výboru s tímto nejprve konfrontoval písemnou výzvou s žádostí o zanechání takového jednání. Pokud nezafungují urgence, písemná upozornění a výbor společenství nadále jedná v rozporu se zákonem, pak bych vám doporučil, abyste se – jste-li schopen vaše tvrzení prokázat – obrátil na soud žalobou, případně, zjistíte-li skutečnosti, které poukazují na to, že je jednáním členů výboru poškozován majetek společenství, obrátil na orgány činné v trestním řízení s oznámením o podezření ze spáchání trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku.

 

Čtěte také: Jaká je vaše zkušenost s profesionálním předsedou?

Více právních rad, návodů a užitečných informací pro SVJ si přečtete v tištěném magazínu Výbor. Předplaťte si ho už nyní a my vám ho budeme pravidelně posílat přimo do vaší schránky.

Objednat předplatné